... a vysmívá se naším sousedům. Případová studie - Hanna Schudy
V této složité době věříme, že po krizi dojde ke změně přístupu k vědcům, lékařům nebo analytikům rizika. Samo o sobě se však nic nemění. Protože už v průběhu epidemie vlády a energetické koncerny zavádějí „machiaveliskická“ řešení. Nezapomínejme však, že Machiaveliho Itálie je zemí blahobytu, a ne nemoci a klimatické katastrofy.
Pandemie odsunula pozornost Polek a Poláků od takových záležitostí, jako klimatická katastrofa nebo energetická transformace. Když se soustředíme na přežití a strach neumožňuje delší oddych, vláda za našimi zády přijímá rozhodnutí, která podkopávají naši budoucnost a dobré mezinárodní vztahy.
Již několik dní se z internetu dovídáme, že ministr pro klima (sic!), vydal koncesi na další těžbu hnědého uhlí v ložisku Turów. Chápu radost pracovníků energetického komplexu – protože nikdo z vlády ani z koncernu se s nimi nebaví o tom, co bude „po uhlí” v Bogatyni postavené na zaměstnaneckém monopolu. Provedeme si tedy analýzu argumentů PGE ohledně „úspěchu“ vydané koncese (https://pgegiek.pl/aktualnosci/kopalnia-turow-bedzie-mogla-kontynuowac-eksploatacje-w-zmniejszonych-granicach-obszaru-gorniczego):
- Koncern PGE proklamuje, že získal prodloužení stávající koncese na dalších šest let a současně se dál snaží o novou koncesi, která by umožnila těžbu a spalování uhlí v elektrárně Turów do roku 2044.
Už v úvodu je nutno zdůraznit, že:
- koncern dostal povolení na využívání staré koncese i přes to, že ta vyprší v dubnu roku 2020. Právníci, kteří se zabývají touto věcí na straně ekologických organizací a obyvatel Česka, Německa a samozřejmě Polska, nemají přístup ke stanowisku,
- pokud koncern PGE bude dál usilovně dokazovat, že jeho záměrem je spalovat hnědé uhlí až do roku 2044, odmítá tím pádem Zelenou dohodu Evropské unie. Izabela Zygmunt, expertka pro politiku v oblasti klimatických problémů a spravedlivou transformaci Polské zelené sítě a bankwatch připomíná: „Tímto způsobem PGE fakticky bere oblasti Bogatyně šanci na rozvoj, nebo minimálně na přípravu a utlumení společenských dopadů hospodářského šoku, jaký na tuto oblast dopadne, pokud ekonomika přinutí společnost k zanechání plánu těžby a spalování uhlí v následujících desetiletích. Takový scénář je silně pravděpodobný, protože výroba energie z uhlí je už nyní stále méně rentabilní a musíme očekávat, že v kontextu energetické politiky EU ztratí zhola své opodstatnění dlouho před rokem 2044.”
- PGE tvrdí, že rozhodnutí o vydání koncese je „dobrou zprávou pro takřka 15 tisíc pracovníků, zaměstnaných stejně tak v turoszovském komplexu, jakož i ve všech firmách spolupracujících s ložiskem a elektrárnou”.
Počet osob zaměstnaných v PGE a ve spolupracujících firmách se zdá být přehnaný. Rádi bychom viděli přesné údaje zobrazující, kolik osob pracuje v energetickém komplexu a kolik např. ztratí práci kvůli energetickému koncernu – následkem ekologických, zdravotních nákladů nebo také v důsledku nedostatku bezpečí v obci Bogatyně. Je sice pravda, že drogové skandály a působení organizovaných zločineckých skupin v Bogatyni nemusí mít se zaměstnaneckým monopolem nebo s provázanosti administrativy a policie s koncernem nic společného, avšak kriminální aféry v Bogatyni nijak moc nesouzní s vizí bohatství obce, kterou prezentuje PGE.
Z expertizy zpracované prof. Janem Popczykem, týkající se energetické transformace, plyne, že přechod na zelená pracovní místa je v této energetické oblasti i nadále možný a zajistí více pracovních míst než současně zajišťuje komplex Turów. Dodejme také, že těch domnělých 15 000 pracovníků je i tak o polovinu méně než 30 000 osob, které mohou kvůli ložisku přijít o přístup k pitné vodě. Radosław Gawlik, předseda EKO-UNII, sdružení, které se snaží o energetickou transformaci oblasti, je toho názoru: „Vláda konečně musí dostat odvahu naplánovat verzi vypnutí elektrárny a dolu Turów. Možná to nastane po 6 létech prodloužené koncese. Podrobná analýza prof. Jana Popczyka předpokládá, že verze 100 % OZE je možná a poskytuje v případě komplexu Turów 2x více pracovních míst, a v případě Dolnoslezského vojvodství, 3x víc. Průzkum byl provedený prof. Janem Popczykem a dr. Krzysztofem Bodzekem z university Politechnika Śląska a platformy Powszechna Platforma Transformacyjna Elektroenergetyki (www.ppte2050.pl)”
- PGE, konkrétně Robert Ostrowski (již několik dní bývalý předseda představenstva PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna) tvrdí, že elektrická energie vyráběná z hnědého uhlí je zárukou energetické bezpečnosti pro „miliony polských rodin”.
Pokud zohledníme, že ceny proudu z konvenčních energetických zdrojů budou stále růst a Polsko již dnes importuje „sluneční” a „větrný” proud z Německa, pak se tvrzení předsedy zdá být poněkud neopodstatněné – zejména, když se v nejbližší době očekává spíše propad tempa hospodářského růstu. Řeči o bezpečnosti proudu z hnědého uhlí, zejména v době klimatické krize a epidemie koronaviru, považuji za použití šokové metody pro přijetí výjimečně „toxických” řešení.
- PGE také prohlašuje, že postupy hodnocení projektu byly „vyčerpávající”
„V rámci koncesního procesu byl zpracován podrobný ekologický audit, ve kterém byly obsaženy analýzy týkající se předpokládaného vlivu, zejména pak určující nezbytné kroky pro minimalizaci potenciálního vlivu realizované činnosti. – Byly uděleny odpovědi na několik tisíc ohlášených poznámek a návrhů, a účastníci řízení, a také osoby, které se o něj zajímají, získali nezbytné informace ohledně všech záležitostí vzbuzujících pochybnosti.”
Tato věta nemůže být vzdálenější od pravdy. Ekologický audit nebyl nikdy provedený „podrobně“ a nikdy nebyly uděleny „nezbytné“ odpovědi na otázky „vzbuzující pochybnosti“. Na takové otázky investor neodpověděl ani během správního řízení v Bogatyni v roce 2019, kde byli obyvatele a politici z Česka vypískání bogatynskými horníky. To byla právě ta rozhodující kapka v poháru hořkosti, která způsobila, že hejtman Libereckého kraje a Ministerstvo životního prostředí České republiky důrazně přitvrdilo ve svém postoji proti Polsku.
Je také zásadní, že 20. března 2020, přeshraniční německé město Zittau, vydalo oficiální stanovisko, že i přes ujištění PGE, konzultace ohledně zprávy o vlivu na životní prostředí trvají v Německu do 27. března. Město Zittau dokládá, že nedostalo žádnou odpověď investora na otázky zaslané v září 2019. Důležité je to, že konzultace se týkaly prodloužení koncese do roku 2044 a aktuálně vydané povolení se týká prodloužení koncese o 6 let. Starosta Zittau také prohlašuje, že takové obcházení věci tím spíše znamená, že pro obyvatele města bude souhlas s prodloužením koncese do roku 2044 minimálně „pochybný“. https://zittau.de/de/node/239630
- „Oblastní ředitelství pro ochranu životního prostředí ve Vratislavi, po provedení procesu posouzení vlivu na životní prostředí, uložilo dolu Turów ve stanovisku k posouzení vlivu na životní prostředí konkrétní povinnosti, včetně investic do minimalizace jeho vlivu na životní prostředí“.
Koncern PGE doposud nepředložil přesné údaje, které by se týkaly emisí rtuti z elektrárny a dolu Turów. Avšak víme, že v případě jiné elektrárny patřící do PGE – Becłchatów – emise rtuti, i přes modernizaci, neustále narůstají. Ve svém stanovisku ohledně vydání koncese koncern PGE také prohlašuje, že je připravený postavit technologii CCS. Je pouze otázkou, zda je technologie CCS ještě v Evropské unii považována za relevantní možnost? Nejenom že je nehorázně drahá, ale ve své plné verzi není používaná nikde jinde na světě. Zmínky o této technologii jsou prakticky vždy v budoucím čase nebo v kondicionálu – nejinak je tomu ve stanovisku PGE. No a odkud PGE získá vodu a místo pro skladování? Na světe jsme měli co do činění s několika pilotními projekty CCS. V Německu, v elektrárně Schwarze Pumpe, již došlo k ukončení pilotního projektu, a samotná elektrárna má po předchozí modernizaci fungovat do roku 2038. Turów chce spalovat uhlí do roku 2044.
- PGE také hodnotí veřejné konzultace jako „transparentní”:
„Veřejné konzultace, v tom také konzultace s českou a německou veřejností, v rámci přeshraničního řízení, byly provedeny zcela transparentně a při zohlednění maximálně dlouhé doby při vyčkávání na stanoviska s námi sousedících zemí” – říká Zbigniew Kasztelewicz.
Je to jeden z těch bodů, který nejenom že se, jemně řečeno, míjí s pravdou, ale opět si z naších sousedů střílí – zejména Čechů. Dodejme, že protesty Čechů to není pouze nesouhlas ekologických organizací nebo obyvatel sousedících s dolem, ale také oficiální stanovisko České republiky.
Reakce Čechů, po zveřejnění stanoviska PGE ve věci koncese, vyjadřuje co následuje: "Toto skandální stanowisko doslova překračuje hranice: týká se to stejně tak jejho dopadů, jakož i měřítka, v jakém jsou porušovány EU zákony. Kdyby byla rozhodnutí dodržována, jsem přesvědčení, že schválení tohoto projektu by pak nebylo možné“ - říká Petra Urbanová, právník Frank Bold. „Je samozřejmé, že Polsko dělá vše, co je v jeho silách, aby došlo k pokračování těžby, nezávisle na polském nebo unijním zákoně. Jsme svědky ohýbání a přímého porušování právních zásad a norem, kvůli přizpůsobení se plánům. Přístup ke všem informacím je také silně omezený, došlo dokonce k odmítnutí požadavků české vlády. Takový přístup ohrožuje důvěru v právní systém, jehož smyslem je ustanovení jasných vztahů a ochrana lidí a životního prostředí“.
"Jednání Evropské komise a Evropského parlamentu nám daly naději, že hlasy znepokojených obyvatel, regionu a v podstatě celého státu, budou vyslyšeny a naše voda a zdraví naších obyvatel budou chráněné. To však nezastavilo Polsko před vydáním stanoviska o prodloužení těžby. Věříme, že díky té poslední, Evropská komise zahájí s Polskem řízení ve věci porušování předpisů a předá věc k Evropskému soudnímu dvoru, což je naše poslední naděje" - Jiří Löffelmann, radní Libereckého kraje.
Dominika Bobek z právního fondu Frank Bold Polsko komentuje vydání stanoviska takto: „Stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí Oblastního ředitelství pro životní prostředí ve Vratislavi ze dne 21. ledna 2020 bylo vydáno několik hodin poté, co skončily přeshraniční konzultace v Německu, takže není možné, aby všechny komentáře zúčastněných subjektů byly patřičným způsobem zohledněny a vyřešeny. Dodatečně musíme upozornit na to, že stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí bylo vydáno i přes zřetelné negativní stanovisko České republiky, mj. z důvodu nepředložení postačujících dokumentů polskou stranou, jež by umožnily celkové zhodnocení plánované investice na území České republiky“.
Právníci také nevědí, zda a jak bylo domnělé stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí použito: „Všechny informace, jež aktuálně máme, pocházejí z tiskových materiálů a stránek PGE, jelikož koncese nám doposud nebyla zpřístupněná. Z těchto materiálů plyne, že koncese byla vydána na 6 let“.
Režim okamžité platnosti – napadený EKO-UNII a Frank Bold‘em – byl udělen stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí. Byl udělen teoreticky proto, aby se toto stanovisko dalo „využít“ rychleji, bez čekání na vyřešení odvolání. Dominika Bobek však zmiňuje: „V případě vydaného stanoviska není zřejmé, zda stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí vydané Oblastním ředitelstvím pro životní prostředí ve Vratislavi ke dni 20. ledna 2020 mělo jakékoliv právní důsledky.“
- Poznámky Čechů, Němců a Poláků se silně soustředily kolem problému pitné vody.
Už k dnešnímu dni musí Češi využívat služeb rozvážené vody, a nádrže stojící před jejich domy nejsou vzácnosti. Obyvatelé Česka si také musí za vlastní peníze prohlubovat studny. Polská strana systematicky vyvrací argumenty o dolu jako původci sucha, a to prohlášeními typu např., že za ztrátu podzemní vody v Uhelné, na české straně, zodpovídá „vodní zdroj v Uhelné“. Na německé sedání budov a škody na nemovitostech má zase mít vliv skrývka, avšak ne Turów, ale „německá skrývka uzavřená před 30 léty”.
Michal Martin z obce Václavice u Turowa komentuje: „Musel jsem koupit pět vodních nádrží a pravidelně je naplňovat z cisteren, což je docela drahé řešení. Jinak se jednou za čas musím připojit k jedinému veřejnému zdroji vody ve vesnici pomocí 100metrové hadice a přečerpávat vodu do studny, která se nachází blíže k mému domu. Ostatní, kteří takové možnosti nemají, mají pro vlastní spotřebu 20 litrů vody denně, záchody splachují dešťovou vodou a prádlo perou u svých známých“.
Kromě ekologických záležitostí, stanovisko staré několik dní odhaluje další problémy – používání právních vytáček, porušování unijního zákona a likvidování dobrých sousedských vztahů. V době pandemie jsou „hlavními dveřmi“ přijímány právně pochybné koncese, které slibují „energetickou bezpečnost“ nebo práci pro „15 000“ osob. Děje se to právě v okamžiku, kdy oblasti hrozí nezaměstnanost a ztráta přístupu ke strategickým zdrojům. K těmto „zdrojům“ patří také sousedské vztahy a dobré vztahy s Evropskou unii.
Mezitím PGE a vláda pracují na vytvoření iluze izolacionismu. Německá lékařská pomoc pro Francii nebo Itálii ukazuje, jak důležitá je sousedská spolupráce v této složité době. Pandemie viru, která má u svého zdroje pohrdání vědeckými výstrahami a přistupování k přírodě jako ke „skládce“, nás, doufám, naučí určit priority.
PGE a polská vláda však fungují po staru – bezostyšně sázejí na střet s klimatickou katastrofou, suchem, znečištěním vzduchu, které – to už víme – zvyšuje pravděpodobnost infekce horních cest dýchacích. A konečně vláda, která využívá šok, jde na další setkání s Evropským soudním dvorem a prohlašuje, že další spalování uhlí znamená státní bezpečnost. Vydírání opakované PGE, že bude-li Turów chybět, přestanou svítit světla, patří také do strategie vytváření paniky. Nadcházející hospodářská krize a prázdný polský rozpočet prověří, které energetické investice budou pro Poláky tím nejlepším řešením.
Hanna Schudy
